world live score

NOT WITHOUT SPORTS DAY - NOT DAY WITHOUT WORLD LIVE SCORE

FORTUNA

  

RSS

RSS

Soccer Legends

Wright Billy ( England )

William Ambrose "Billy" Wright spatřil světlo světa 6. února 1924 ve vesničce Ironbridge, spadající do regionu Shropshire na západě Anglie. Jeho otec byl po celém širém kraji znám jako obávaný fotbalový útočník, a proto neměl malý Billy k ničemu blíž než právě ke kopané. Už odmalinka bušil balonem do domovních dveří a toužil po svých prvních kopačkách. Ty dostal o Vánocích, zrovna když mu bylo osm let. Zpočátku hrál jen tak při škole, jenže jakmile v barvách Medeley Wood Modern School nastřílel v jediném utkání neuvěřitelných 10 branek, bylo jasné, že musí začít docházet do nějakého klubu alespoň na tréninky...
Jeho přítel a fotbalový rádce, pan Norman Simpson, jednoho dne zpozoroval inzerát Wolverhamptonu Wanderers hlásající, že se na Molineux Stadium koná nábor žáčků. Na stánek prvoligového celku tedy za pár dní zavítal i jistý William Wright. Přes zřetelný talent malého Billyho se tehdejší manažer Vlků Frank Buckley ovšem nedomníval, že tento kluk někdy nějak výrazně prorazí ve fotbalové branži. Po mnoha urgencích ze Simpsonovy strany však přeci jen daroval nadějnému mládenci šanci. Ten si svůj debut v dresu Wolverhamptonu odbyl již jako čtrnáctiletý, sotva před začátkem druhé světové války, když si zahrál za béčko proti Walsallu Wood. I přestože se po celé Evropě posléze začalo válčit, v Anglii se zkraje ještě hrálo, až později bylo Wolves zakázáno působit na ligové úrovni. A tak si Wright co nevidět svůj premiérový start připsal též v dresu A-mužstva. Stalo se tak při vítězství na 2:1 proti Notts County. Bylo mu tehdy pouze patnáct let! Zanedlouho už přiložil pero na papír, aby podepsal svou první profesionální smlouvu ještě coby nezletilý holobrádek.

Jen jednou za celou svou kariéru opustil Billy Wright Wolverhampton. Stalo se tak právě během druhé světové války, když se na zkušenou stěhoval do Leicesteru. Tam nastupoval nejen na pozici útočníka, ale i jakožto obránce, aby se daleko vyspělejší vrátil na Molineux Stadium opět v roce 1942. Jelikož byl Wright vždy oddaný své vlasti, nemohl během válečného neklidu jen tak chytat lelky. V armádě sloužil alespoň coby jakýsi kondiční trenér, přičemž vypomáhal svému fotbalovému zaměstnavateli, co to šlo. Za celou dobu druhé světové si tak odkroutil solidní porci více než 100 zápasů.

Po skončení celosvětového konfliktu a nastolení pořádku nejen ve fotbalové komunitě, si začal Wright okamžitě budovat respekt po celé Anglii. Díky své neobyčejné univerzálnosti nastupoval zpočátku svého poválečného účinkování na postu křídelníka a během sezony 1946/47 vynechal jen osm střetnutí. O letní pauze oznámil konec kariéry Stan Cullis a Wright po něm přebral kapitánskou pásku. Teprve ve 24 letech a napořád. První úspěch Vlků pod novým lídrem na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1949 triumfují pod Wrightovým vedením ve finále FA Cupu proti Leicesteru City. To nejlepší ale teprve mělo přijít.

Jestli padesátá léta v anglické kopané patřila někomu jinému než Williamu Ambrosi Wrightovi, pak sním svůj klobouk. Nejenže sám vynechal během celé této dekády pouhých 31 duelů, ale navíc byl jednoznačně největším tahounem nejúspěšnějšího anglického celku desetiletí. Wolves dovedl ke třem doposud jediným mistrovským titulům (1954, 1958 a 1959) a vtěsnal se do podvědomí širé fotbalové veřejnosti. K tomu za Vlky nastoupil k úctyhodnému počtu 490 utkání. Značnou pozornost na sebe strhával ale především v národním dresu, kde nakonec posbíral po Shiltonovi, Mooreovi a Charltonovi nejvíce startů. Dlouholetý kormidelník reprezentace Albionu (žádného jiného Wright nezažil) Walter Winterbottom jeho obří přínos pro tým kdysi shrnul takto: "Billy měl dubové srdce a byl nejspolehlivějším z kluků. Pokládám sám sebe za šťastného, když jsem jeho služeb mohl využívat tak často," řekl o vytrvalém dříči legendární kouč, na jehož ovečky dohlížel s kapitánskou páskou na paži hned během tří světových šampionátů (1950, 1954 a 1958).

William "Billy" Wright odešel ze světa profesionální kopané v srpnu 1959. Po sobě zanechal znamenité kousky a přinutil deník The Times k tomu, aby ho označil za "národní poklad". Tentýž plátek mu také v den konce jeho kariéry věnoval tyto řádky: "Poznali jsme mnoho talentovanějších a šikovnějších hráčů, ale to, co vnesl do našich srdcí, bylo něco utkané z loajality a pracovitosti." Byl to rovněž gentleman a elegán jak mimo hřiště, tak na zeleném pažitu, kde mu nikdy nebyla udělena žlutá karta, natož pak aby byl vyloučen. Tom Finney, jeho někdejší spoluhráč a kamarád z reprezentace, zase vyzdvihuje jeho neúnavnost a vypálí přízvisko "Mr. Dynamo". Zároveň se ho nebojí označit za nejlepšího středopolaře, jakého kdy Anglie měla, což jenom svědčí o jeho enormní univerzálnosti.

Wright se pyšnil robustní postavou a byl to typ velice soutěživého člověka. Znal však své limity a obvykle prohlašoval: "Jako hráč jsem měl na mysli vždy jen dvě věci: získat míč a pak ho co nejrychleji poslat nejbližšímu spoluhráči." Jak se říká, v jednoduchosti je síla, a Billy toto pořekadlo znal očividně moc dobře. Co se týče jeho dalších ctností, musíme jmenovat nevídanou stabilitu výkonů. Nad tou se koneckonců pozastavil po jednom z mezinárodních klání též britský list The Times. "Billy Wright má výpadky jen zřídkakdy. Hraje jako jeden muž," všiml si.

Mimo jiné Hráč roku 1952 ovlivnil mnoho mladíků začínajících s fotbalem až po něm. Za vzor ho pojal například Kevin Keegan, jenž později proslul jako hráč Liverpoolu či manažer Newcastlu. Na sklonku kariéry se Wright oženil s Joy Beverly, členkou skupiny Beverly Sisters (tehdy něco jako v nedávné době Spice Girls), aby si poté splnil klukovský sen a šel na čtyři roky neslavně trénovat Arsenal. Byl rovněž oceněn řádem Britského Impéria, konkrétně hodností velitele (CBE). Od roku 1966 pracoval pro ATV a Central Television coby odborný poradce skrze fotbal. Tuto funkci opustil, až když u nás padl socialismus, a ihned přijal pozici ve vedení Wolverhamptonu. Jenže 3. září 1994, ve věku 70 let, náhle umírá po dlouhém boji s rakovinou žaludku. Jako památka na jeho oddané služby slouží bronzová socha vyjímající se před Molineux Stadium, jež byla zbudována u příležitosti druhého výročí Wrightova skonání. Dům v Ironbridge, kde se narodil, je zase dodnes označen modrou plaketou. Lidé ve West Midlands na něj zkrátka nikdy nezapomenou. A nejen oni...
 
NOT WITHOUT SPORTS DAY - NOT DAY WITHOUT WORLD LIVE SCORE