world live score

NOT WITHOUT SPORTS DAY - NOT DAY WITHOUT WORLD LIVE SCORE

FORTUNA

  

RSS

RSS

Hockey Legends CZ

Holeček Jiří ( Czech )

Narodil se 18.března 1944. Původně ho ani nenapadlo, že se stane hokejovým brankářem.

Miloval fotbal, ale protože se fotbalová a hokejová sezóna nepřekrývaly a v zimě nebylo co dělat, vzal hokejku, brusle a vyrazil za kamarády. Jedním z největších byl Pavel Wohl, soused ze Žižkova. Když bylo Jirkovi dvanáct, řekl mu, ať přijde na Tatru, že nemá za sebe do branky náhradníka a Frantu Vorlíčka (pozdějšího spoluhráče ze Sparty, ovšem už na postu útočníka) do klece k soutěžnímu utkání nepustí, protože mu není deset let....

Přišel jednou, dvakrát, pak začal chodit pravidelně, odchytal dva zápasy, ale puku se bál a tak si umanul, že to zkusí v útoku. „Přihlásil jsem se do Slavoje pohostinství, ale za chvíli mně vyhodili s tvrzením, že jsem mizerný bruslař. Tak jsem zkusil štěstí u Bohemians. A skončil stejně. Po dvou měsících mně rovněž vyhnali. Vyšlo to až ve Slavii v roce 1958. Jenže už na brankářském postu, a to mi bylo čtrnáct.“ O pět let později mu přišel povolávací rozkaz. V tréninkovém táboře jihlavské Dukly se sešel s Holíky, obráncem Suchým, ale jako brankář původem z bezvýznamné Slavie, právě postoupivší z divize do II. ligy, to nedotáhl dál, než na pozici trojky. Jihlava ho proto pustila na rok do Košic, ale nakonec v nich pobyl deset let. Už jako žák sice fandil pražské Spartě a sledoval na Štvanici kouzla Zábrodského či Roziňáka, ale vzájemné námluvy se dlouho nedařily. „Když mi skončila povinná vojenská služba, řekl jsem funkcionářům Sparty, že mně můžou mít, ale že chci vlastní byt. Oni nabídli ubytovnu ČKD v Hloubětíně. Tak jsem se upsal na další dva roky Košicím, tentokrát jako voják z povolání.“ Po dvou letech se smlouvání o byt opakovalo a Holeček opět prodloužil v Košicích, nově hrajících pod patronátem průmyslového giganta VSŽ. „Byl jsem na oko zaměstnán jako energetik. Ale ve skutečnosti jsem se věnoval pouze hokeji,“ vzpomíná Jiří Holeček a dodává, že nejprestižnějším pro něj byla utkání právě proti Spartě. „Těšil jsem se na ně a chtěl se vytáhnout. Zejména ve Sportovní hale a také se mi to mnohokrát podařilo. Jenže najednou se hrálo v Košicích o záchranu, trenér dostal padáka a nahradil ho Luděk Bukač. Když se pak podruhé vracel do Sparty, byl to on, kdo u vedení prosadil, aby mi konečně sehnali ten byt a já se v létě 1973 stěhoval do Prahy.“

Vysoký, ale přitom mrštný brankář, jehož předností byla vynikající reakce a mimořádně rychlá práce nohou, už měl dost řečí košických funkcionářů, že v oddílových barvách nepodává tak zářivé výkony jako v reprezentaci. Ihned po přestupu do hlavního města si však počínal stejně suverénně jako v národním dresu, ve kterém se během třikrát radoval z titulu mistrů světa a pětkrát byl vyhlášen nejlepším brankářem šampionátu. První tři zápasy za Spartu - žádný inkasovaný gól! Obdivuhodnou neprůstřelnost v délce více jak 194 minut ukončil až ve čtvrtém utkání sezóny 1973/74 českobudějovický Klabouch. „Strašně mne to mrzelo, chtěl jsem sérii natáhnout co nejdéle a nakonec ji ukončil defenzivně založený hokejista, který dával do roka tak čtyři pět branek! Však jsem také hned Klabouchovi vynadal. Těžko říct, zda jsem tu střelu mohl chytit. Především jsem ji vůbec nečekal. Byla to rána z levého křídla křížem na levou nohu, která proletěla mezi chráničem a lapačkou,“ vybavuje si Holeček. S jeho nástupem do sparťanské klece se rapidně zvedla návštěvnost, Sparta dlouho figurovala na čele soutěže a po sedmi letech skončila na druhém místě, pouhé dva body za mistrovskou Jihlavou.

 
NOT WITHOUT SPORTS DAY - NOT DAY WITHOUT WORLD LIVE SCORE